Zajímavá architektura

Po stopách využití břidlice

Po stopách využití břidlice

Procházíme-li obcemi v území Krajiny břidlice, můžeme pozorovat, že břidlice zde byla nejen těžena, ale také s velkým umem zpracovávána a v běžném životě s oblibou využívána, a to mnoha způsoby. Rozšíření a oblibu břidlice dodnes dokumentují domy s břidlicovými zdmi, střechami, štíty a dalšími architektonickými prvky. Všechny byly postaveny ještě před druhou světovou válkou.

Tradiční šedočerný deskový materiál se objevuje i s hnědou, červenou, nazelenalou či černou barevnou příměsí. Zvláště vyhledávanou byla kvalitní břidlice pokrývačská – štípatelná na tenké desky, odolná povětrnostním vlivům a stálobarevná. Tuto břidlici najdeme ještě dnes na desítkách střech, zvláště kostelů, kaplí, zámků, ale také statků, domů i hospodářských stavení. Jedná se o materiál trvanlivý, který dobře odolává opotřebení i klimatickým podmínkám.

Výskyt ložisek kvalitních štípatelných břidlic je poměrně vzácný, proto se nelze divit, že těžba a zpracování břidlice bylo v dobách jejího rozvoje hlavní obživou mnoha generací horníků a řemeslníků. Dodnes utváří pozůstatky dávno ukončené povrchové i hlubinné těžby nezaměnitelný kolorit krajiny a zbytky břidlicových prvků v architektuře zase dotváří autentický vzhled a genius loci zdejšího prostředí. Bohužel, břidlice se z architektury a běžného života lidí rok od roku více a více vytrácí.

Základní stavební materiál, zdivo

V oblastech s hojností břidlice se běžně užívala na zdění obvodových stěn budov a dalších staveb či ohradních zdí. V zahradách nalézáme nízké zídky kladené na sucho. Desky většího formátu břidlice se odedávna užívají na pokrytí horní části zdiva. Např. u ohradních zdí lemujících hřbitovy, ale také u plotů či zídek venkovských stavení. Jednalo se o nejjednodušší zabezpečení zdiva proti zatékání srážkové vody a působení sněhu.

Střešní krytina

Břidlicové střechy se vyznačují jedinečným řemeslným a výtvarně působivým způsobem pokládky. Výhodou této krytiny je ohnivzdornost, vysoká trvanlivost (90-150 let), malá nasákavost, plasticita a vysoká odolnost proti náročným klimatickým vlivům. Mezi nevýhody patří vyšší hmotnost, finanční náročnost a vysoký důraz na řádné řemeslné zpracování. Ve vrchní části stavby bývají břidlicí vykrývány také komíny, atiky, věže kostelů, kaplí a zvonic nebo například často velmi složitě tvarované vikýře.     

Břidlicové střechy a další architektonické prvky lze v Krajině břidlice stále najít. Bohužel, v minulosti užívané železné hřebíky rychle korodují a mají tak negativní vliv na její životnost. Proto je krytina buď nahrazována novou. Břidlicové střechy tak každoročně z území mizí, nové jsou realizovány spíše jen na památkově chráněných objektech.

Dlažby a schodiště

Značné oblibě se rovněž těšila venkovní i vnitřní břidlicová dlažba, která byla kladena na podlahy a schody kostelů, kaplí, měšťanských domů i venkovských stavení. Břidlicovými deskami byly dlážděny chodníky, schodiště či okenní parapety. V neposlední řadě se pevných kamenných desek užívalo k vyložení venkovních schodišť. Existuje však množství příkladů, kdy byl odolný kámen užit i na schodiště vnitřní.

Okapové chodníky, odvodňovací kanály

Pro exteriéry nejbližšího okolí historických objektů bylo břidlicových desek, větších či malých formátů, využito k vyložení okapových chodníků při obvodových zdech a kanálků odvádějících dešťovou vodu do bezpečné vzdálenosti od staveb.

Parapety vnitřní a vnější, krytí říms

Břidlicové desky se dále často používaly k vyložení okenních parapetů a korunních říms.  Vyspádovaná deska v exteriéru objektu s dostatečným přesahem zajišťovala pohodlné odvedení srážkových vod a ochránila zdivo před klimatickými vlivy. Břidlicové desky kryly konstrukce korunních říms a zároveň zajišťovaly dostatečný přesah pro podepření dřevěných prvků krovu. Kordónové římsy štítů byly kryty pomocí šupin menšího formátu, zpravidla stejnými, ze kterých byla vyložena i krytina střechy.  

Obklady vnitřní a vnější

Břidlicové obklady vnitřních stěn se používaly spíše výjimečně. Oproti tomu se staly poměrně dosti oblíbené obklady vnější, např. pohledových štítů staveb. Tyto byly obkládány pomocí šupin břidlice menšího formátu. Kromě praktické ochrany v prostředí s nepříznivými klimatickými podmínkami byla tato úprava výrazným estetickým prvkem. Pomocí rozličných tvarů šablon uměl zručný pokrývač vyložit na stěně rozmanité obrazce při užití různých kladečských technik či šablon rozdílných barevných odstínů.

Izolace staveb

Odolná břidlice byla často užívána do spodních částí staveb, zpravidla velmi namáhaných spodní vodou a vlhkostí. U přízemních objektů, jejichž zdivo bylo cihelné, se často vyskytuje řešení vodorovné izolace pomocí plátů břidlice uložených ve výšce terénu. Setkáme se i s užitím břidlice jako izolace pod dřevěné konstrukce v krovech, místo dnes používané asfaltové lepenky.

Další užití

Využití břidlice však bylo mnohem širší. Používala se jako izolant v elektroprůmyslu, jemně mletá břidlicová moučka nacházela uplatnění v chemickém či gumárenském průmyslu, na břidlicové tabulky psaly děti ve škole, břidlicové desky jsou součástí zahradního nábytku, břidlice se skrývá pod plátnem kulečníkových stolů a výjimečné nejsou ani břidlicové náhrobky. Drobní řemeslníci vyráběli z břidlice také šperky či dekorace a okrasné předměty. Do poloviny 20. století byly z drcené břidlicové moučky pojené šlakem lisovány gramofonové desky.

 

 

 

Galerie

Nenechte si ujít žádné novinky!

Přihlaste se k odběru aktualit a nenechte se připravit o žádné plánované akce.

Odběrem novinek souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

MSK Opavské slezsko Poodri Technotrasa Silesia Nadace Landek

© 2022 All rights reserved

Created by web-evolution.cz