Technické památky

Weisshuhnův kanál

Pro území geoparku je charakteristické významné zastoupení technických památek. S rozvojem průmyslu souvisel také vznik průmyslových a obytných objektů. Nalezneme zde také mnoho dokladů kvalitní vesnické architektury (často s dochovanými architektonickými prvky z břidlice) a dalších typů nemovitých památek - kostelů a kaplí, městských domů a šlechtických sídel, archeologických lokalit atd.

S krajinným rázem oblasti souvisí vysoký počet větrných mlýnů, v historických kronikách se o oblasti Oderských vrchů hovoří jako o „Moravském Holandsku“. V Krajině břidlice je 5 veřejnosti přístupných větrných mlýnů, dva z nich mají zachovánu také mlýnskou technologii. V Krajině břidlice se nachází větrné mlýny holandského i německého typu. U obce Spálov se nachází nejmenší mlýn holandského typu v České republice! V roce 2021 byl nominován na nejfotogeničtější místo Moravskoslezského kraje. Vodní mlýny jsou zastoupeny Vodním mlýnem Wesselsky v Loučkách u Oder.

Krajinný ráz má vliv také na rozvoj relativně nového segmentu cestovního ruchu – tzv. rozhlednové turistiky. Náhorní planiny s dalekými výhledy přispěly k rozmachu budování rozhleden a vyhlídkových míst. Tyto turistické cíle přispívají k rozvoji cestovního ruchu v oblasti a jsou vhodnou doplňkovou infrastrukturou geolokalit.

Územím geoparku prochází hranice evropského rozvodí dvou povodí – Povodí Odry odvádějící vodu do Baltského moře a Povodí Dunaje odvádějící vodu do Černého moře. V Oderských vrších pramení evropský veletok – řeka Odra.

 

Weisshuhnův kanál

Unikátní vodní dílo 3,5 km dlouhé se nachází u obce Žimrovice. Vodní dílo je vedeno ve svazích skalnatých kopců lemujících údolí řeky Moravice. Kanál obsahuje tři vodní tunely a dva akvadukty. Smělé dílo realizoval roku 1890 zakladatel žimrovických papíren, význačný slezský podnikatel Karel Weisshuhn. Náhon se využíval k plavení dřeva do žimrovických papíren a voda kanálu poháněla také turbíny na výrobu elektřiny. Kolem náhonu je vedena červená turistická značka. Pracovnice Turistického informačního centra v Hradci nad Moravicí pravidelně pořádají komentované terénní exkurze.

Galerie

Vodní mlýn Wesselsky

Vodní mlýn Wesselsky

Kulturní památka Vodní mlýn Wesselsky se nachází v Obci Loučky, 3 km od města Odry. Leží na pravém břehu řeky Odry a vodní náhon k němu se táhne až z Jakubčovic n. Odrou. V mlýně je zachována téměř kompletní mlýnská technologie, funkční mlýnské kolo o průměru 3,6 m a obnovená transmise pro pohon zemědělských strojů. Ve vodním mlýně je možno se ubytovat v cyklistické ubytovně nebo také ve stylových, historických pokojích. Probíhají zde pravidelné komentované prohlídky. Celý areál mlýna má střechy kryté břidlicí – na několika budovách ještě původní, nízkojesenickou.

Větrný mlýn Choltice

Na území českých zemí se v minulosti nacházelo až 900 větrných mlýnů, z toho 700 na Moravě. Náhorní plošině Nízkého Jeseníku v povodí horního toku řeky Odry se dokonce říkalo Moravské Holandsko. V této linii se nacházel také větrný mlýn Choltice. Větrné mlýny byly spíše doplňkovým typem mletí a vznikaly hlavně tam, kde nebyly k dispozici vodní toky, nebo neměly dostatečnou sílu a pravidelný a dostatečný průtok.

Větrný mlýn německého typu postavil Augustin Foltýn v roce 1833 v nedaleké vesnici Sádek. Později jej však rozebral a prodal Františku Romfeldovi z Choltic. Roku 1878 byl mlýn převezen na nynější místo a znovu postaven. V té době nešlo o nic neobvyklého. Na Moravě a ve Slezsku převládaly mlýny dřevěné a často se přemisťovaly na vhodnější místo kvůli špatným výdělkům nebo špatným povětrnostním podmínkám. Často rozhodl pro stěhování sňatek nebo jiné společenské důvody.

Rodině Romfeldů patřil mlýn až do roku 1981, kdy jej prodali obci Litultovice a znovu po roce 1992 kdy jej od obce koupili zpět. Od roku 2019 mlýn znovu patří Litultovicím. Větrný mlýn mlel obilí na mouku až do druhé světové války. Po ní, do roku 1954, už jen šrotoval. Mlýn postupně chátral, ale v roce 1958 obdržel památkovou ochranu a byly provedeny nejnutnější opravy. V roce 1969 prodělal mlýn celkovou rekonstrukci, byl oplocen a správcem větřáku se stal pan Ludvík Pavelek, který se o něj staral do roku 1992, kdy mlýn znovu převzala rodina Romfeldů.

Mlýn má půdorys 5,9 x 6,5 m, a dosahuje výšky 12,3 m, z toho na sedlovou střechu připadá 5 m. Stěna, na které jsou křídla, je pobita šindelovými deskami. Větrné kolo s plochou křídla 12 m2 a průměrem větrného kola 17,3 m je největším u nás. Mlýn je vybaven kompletní a původní technologií, takže patří mezi nejlépe zachovalé větrné mlýny u nás.

Větrný mlýn Partutovice

Mlýn je kulturní památkou a nachází se u obce Partutovice. Jedná se o větrný mlýn německého (beraního) typu. Má tvar dřevěného čtyřstěnného hranolu a celá stavba se proti větru otáčí i s perutěmi.  Existence mlýna se datuje až do roku 1837, ke stavbě byly použity i části staršího mlýna, jak svědčí datování z roku 1783 na jednom z trámů. V mlýně je dochována kompletní mlýnská technologie. Mlela se zde mouka, ječmenná krupice a šrotovaly se i kroupy. Prohlídku mlýna je nutno předem objednat. Vedle mlýna se nachází oblíbené občerstvení „Kiosek u větrného mlýna“. 

Balerův větrný mlýn

Na okraji malebné obce Spálov se nachází nejmenší větrný mlýn holandského typu v České republice. Stavba má u země průměr pouhých 3,2 metru. V tomto mlýně se mlelo až do roku 1938, pak objekt dlouhé roky chátral. V roce 2007 prošel mlýn celkovou rekonstrukcí. Technologie mlýna se nedochovala, v interiéru je dnes instalována výstava věnovaná historii mlynářství. Klíče od mlýna jsou k dispozici na úřadě městyse Spálov.

Nenechte si ujít žádné novinky!

Přihlaste se k odběru aktualit a nenechte se připravit o žádné plánované akce.

Odběrem novinek souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

MSK Opavské slezsko Poodri Technotrasa Silesia Nadace Landek

© 2022 All rights reserved

Created by web-evolution.cz