UPOZORNĚNÍ!
Vážení návštěvníci! Od května až do října 2025 probíhá revitalizace Břidlicové stezky a stezky Dědictví břidlice. V rámci projektu budou původní rozcestníky a informační tabule nahrazeny novými. V průběhu revitalizace můžete narazit na místa, kde již nebudou původní a zároveň ještě nebudou nové prvky značení a inventáře. Zároveň jsou ve výstavbě nové vyhlídky, fotopointy a přístřešky, které již zanášíme do mapa a navigací ale v terénu se teprve rodí.
Za případné nedostatky na trasách stezek se vám omlouváme a doporučujeme pohybovat se terénem podle turistických map. Děkujeme za vaši shovívavost.
Děkuje Krajina břidlice z.s. společně s investory: Město Budišov nad Budišovkou; Město Vítkov; Město Odry, Město Bruntál.
Z Budišova nad Budišovkou na Woodboys, do Starých Oldřůvek a na Jezerní důl – 10,9 km, pěšky 3:10 h, na kole 46 min.
Detail trasy: Výchozí bod rozcestník R1 Budišov nad Budišovkou GPS: 49.7930856N, 17.6319356E; Přístřešek ACT Budišov nad Budišovkou, informační místo – 0,5 km; rozcestí R2 Starooldřůvecká silnice – 1,4 km; rozcestník R3 – 1,8 km; nezastřešená odpočívka – 1,85 km; přístřešek Woodboys a informační tabule IP2 Woodboys – 3 km; rozcestník R4 u Lesního zátiší – 3,2 km; Dáblova tlama, informační panel IP3 – 3,6 km; rozcestník R5 – 4,7 km; Rozcestí Staré Oldřůvky, rozcestník R6 – 4,9 km; Starooldřůvecký mlýn, informační tabule IP4 – 6,4 km; Velký přístřešek Pod skalkou, informační místo Krajiny břidlice – 6,7 km; Štoly nad Oldřůvkou, informační tabule – 7,4 km, rozcestí Nové Oldřůvky R7 – 9,6 km, rozcestí Nové Oldřůvky R8 – 9,9 km, Jezerní důl, informační tabule – 10,9 km.
Woodboys – břidlicové důlní dílo, štola těžená již ve 2. polovině 19. století. Uzamčený vstup lze objevit nad břidlicovou haldou. Důl je v podzemí nebezpečný a nepřístupný. Severně za řekou se nachází znovu otevřené důlní dílo jehož původní název zní Lesní zátiší (důl je v soukromém majetku a je veřejnosti nepřístupný, viz. také důl Svatoňovice ).
Ďáblova tlama – bývalý břidlicový jámový lom v podobě propasti se srubem vybudovaným na původním zdivu štípárny břidlice. Důl a odvaly břidlice v okolí tvoří malebné zákoutí.
Starooldřůvecký mlýn – bývalé místo těžby břidlice ale především těžby stříbrných a olověných rud se nachází ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá, 1,7 km od informačního panelu. Je přístupné pouze o víkendu a svátcích pokud není uvedeno jinak.
Pod skalkou – Na skalce se v minulosti hlubinně těžilo ložisko pokrývačských břidlic. Jednalo se o dvě svislé těžní jámy vzdálené od sebe asi 300 m. Celý hlubinný komplex je dnes zatopen a slouží jako zdroj pitné vody. Na lokalitě se dochovaly zbytky těžebních budov a opěrné zdi, které chránily dopravní cestu před zavalením hlušinou a bývalá správní budova.
Štoly nad Oldřůvkou – informační místo v obci nad údolím potoka Oldřůvka. V údolí se nachází několik štol na těžbu břidlice. Štoly jsou v současnosti nepřístupné, leží ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá.
Jezerní důl – malebné místo s důlním dílem z počátku 20. století. V místě je komiksová naučná stezka K Jezernímu dolu o délce 400 m. Komiks má podobu interaktivní hry. Na haldě u bývalého lomu stojí velký odpočinkový altán. Původní jáma Jezerního dolu hluboká 12 m je oplocená a nepřístupná veřejnosti.
Navigace s aplikací 
Detail trasy: Výchozí bod rozcestník R1 Budišov nad Budišovkou GPS: 49.7930856N, 17.6319356E; Přístřešek ACT Budišov nad Budišovkou, informační místo – 0,5 km; rozcestí R2 Starooldřůvecká silnice – 1,4 km; rozcestník R3 – 1,8 km; nezastřešená odpočívka – 1,85 km; přístřešek Woodboys a informační tabule IP2 Woodboys – 3 km; rozcestí Lesní Zátiší R4 – 3,2 km; Rozcestí pod Svatoňovicemi R10 – 4,50 km; Rozcestí R9 – 4,7 km; Čermenský Mlýn, informační a oddychový přístřešek, informační tabule IP8 – 6 km; Štola u řeky informační tabule IP13 – 6,4 km; Na Hadince, informační tabule IP14, lavička – 7,6 km; Díry, informační panel IP15, přístřešek – 8,9 km; Rozcestník R14, možnost odbočení na Čermnou ve Slezsku žst. – 10,3 km; rozcestí pod Horkou, rozcestník RV4, možnost odbočení na Františkův Dvůr, Klokočov, Klokočůvek a Odry – 11,5 km; vyhlídka Kolo nad městem Vítkov – 13,6 km; Vítkov žst. – 14,6 km.
Woodboys – břidlicové důlní dílo, štola těžená již ve 2. polovině 19. století. Uzamčený vstup lze objevit nad břidlicovou haldou. Důl je v podzemí nebezpečný a nepřístupný. Severně za řekou se nachází znovu otevřené důlní dílo jehož původní název zní Lesní zátiší (důl je v soukromém majetku a je veřejnosti nepřístupný).
Čermenský Mlýn – v historii dobývání břidlice v Nízkém Jeseníku patří mezi nejvýznamnější lokality. Místo se nachází pod velkým odvalem (haldou) břidlice. Nad odvalem čtyřpatrový zatopený hlubinný důl. Kolem silnice v údolí k Čermné ve Slezsku leží další tři štoly na břidlici (Lelkův důl, Žlutý květ, Dřevěná štola), jižně za řekou Jezerní důl a Modrá štola. Na řece ruiny starého mlýna se zbytky náhonu, po proudu profil náhonu bývalé vodní pily aj.
Na Hadince – zastavení s lavičkou a informační tabulí věnované přírodě říčky Budišovky.
Díry – lokalita bývalé průzkumné těžby břidlice v hlubokém jámovém lomu. V místě oddychový přístřešek.
Vyhlídka Kolo – vyhlídka a fotopoint nad městem Vítkov s hornickými motivy připomínající těžní věž dolu Lhotka. Pěkný výhled na panorama města Vítkova přímo z houpacího kola.
Navigace s aplikací
Výchozí bod rozcestník R1 Budišov nad Budišovkou GPS: 49.7930856N, 17.6319356E; Zemská hranice, informační tabule IP28 – 1,8 km; Svatoňovice hexagon, přístřešek, informační místo – 3,6 km; Rozcestí u tratě R27, možnost pokračovat do Čermné ve Slezsku – 5,5 km; Černý důl, informační tabule IP16 – 6,4 km; Rozcestí Starý důl R16 – 6,9 km; Jezírko, informační tabule IP17, lavička – 7,6 km; Rozcestí U serpentiny R17 – 8,3 km; Barabové, informační tabule IP18 – 9 km; Přístřešek Dědictví břidlice, rozcestí R18, dál po naučné stezce Dědictví břidlice, po stezce je možné putovat až do Zálužné s hornickou kaplí a do Mokřínek, kde se nachází Imaginárium břidlice – 9,2 km; Raabova štola – 9,6 km;
Zemská hranice – připomínka starých zemí Moravy a Slezska. V místě dodnes stojí hranečník a ruiny bývalé hospody.
Svatoňovice – dominantou obce je kostel Nejsvětější Trojice a kulturní památkou je empírová hřbitovní brána z 19. století. Na věži kostela i bráně je možné spatřit původní krytí střech břidlicí. V obci se dochovala několik zajímavých venkovských stavení, domů a stodol vyzdívaných z břidlice. Na trasu je možné nastoupit také ze svatoňovické železniční stanice nad obcí, kde se křižuje hned několik turistických tras.
Černý důl – přibližuje život letounů na třípatrovém hlubinném komplexu. Z komplexu je ke spatření vchod do dolu vedoucí úklonnou jámou a haldy odpadových břidlic. Místo je od roku 1988 vyhlášené jako chráněný přírodní výtvor s významným zimovištěm celkem osmi druhů netopýrů s nejpočetněji zastoupeným netopýrem černým.
Rozcestí Starý důl – leží v blízkosti zavalené štoly do spodního patra Černého dolu. Cestou k místu je k vidění několik starších povrchových dobývek a jam, některé jsou zatopeny vodou. V okolí leží rozlehlé odvaly břidlic.
Jezírko – je velký jámový lom na břidlici na odlehlém místě uprostřed hlubokých lesů.
Barabové – naučné místo se zabývá osadou Barabů a výstavbou Kružberského tlakového přivaděče.
Dědictví břidlice – naučná stezka. Provází historií těžby břidlice, přírodními poměry na haldách a v opuštěných štolách v okolí Zálužného. Začíná a končí v Mokřinkách v objektu RS Bílá Holubice, kde se nachází expozice věnovaná těžbě břidlice − Imaginárium břidlice.
Raabova štola – veřejnosti zpřístupněné důlní dílo. Je jednou ze sedmi štol tzv. Raabových podzemních lomů, skrývá se v levém svahu údolí potoka Horník. Podzemní lomy zde otevřel starotěchanovický občan Johann Raab v roce 1873. Název potoka „Horník“ protékající údolím zvaným „Hornigsgrund“ vypovídá o skutečnosti, že v údolí potoka probíhala hornická činnost.
Veřejnosti přístupná štola je dlouhá přibližně 80 m, je vedena jako překopová štola (napříč vrstvami), při nalezení ložiska užitkové břidlice je vyražena krátká sledná štola (sledující ložisko) zakončená dobývací komorou nevelkých rozměrů.
Navigace s aplikací
Z Budišova nad Budišovkou do Starých Oldřůvek přes Guntramovice a Podlesí – 13,9 km, pěšky 4:01 h, na kole 1:02 h
Detail trasy: Výchozí bod rozcestník R1 Budišov nad Budišovkou GPS: 49.7930856N, 17.6319356E; Muzeum břidlice – 0,35 km ; Budišov nad Budišovkou žst., informační tabule (IP1) – 1,6 km; Přístřešek Berounská – 2,5 km; Vodní nádrž Budišovka – 3,5 km; Bývalá fara Guntramovice a Kostel sv. Jakuba Většího Guntramovice – 4,9 km; Dolní Guntramovice aut.st., informační tabule (IP27) – 5,1 km; Rozcestí U Horní Budišovky (R28) – 7,4 km; U kříže, informační tabule (IP26) – 8,1 km; Rozcestí v Podlesí, informační tabule (IP24), rozcestník (R30) – 8,5 km; Přístřešek Podlesí, informační místo Krajiny břidlice – 10 km; Podlesí nad mlýnem, informační tabule (IP25) – 10,5 km; Rozcestí Staré Oldřůvky, rozcestník (R6) – 13,1 km; Starooldřůvecký mlýn, informační tabule (IP4) – 13,5 km; Pod skalkou, informační tabule (IP5) – 13,9 km; Velký přístřešek Pod skalkou, informační místo Krajiny břidlice
Guntramovice – Kostel sv. Jakuba Většího byl vybudován v roce 1736 na místo původní dřevěné stavby. Svatostánek byl obehnán silnou zdí se vstupní bránou a později pokrytou deskami břidlice velkých formátů. V obci jsou zajímavá venkovská stavení s využitím břidlice jako stavebního kamene především soklů a zdiva. Na hřbitově je hromadný hrob padlých v bitvě u Guntramovic r. 1758 a hrob generála Seidlera, který byl v období I. světové války rakouským generálem námořního dělostřelectva. Po vzniku ČSR se stal jediným generálem námořního dělostřelectva čs. armády, ač neměla vojenské námořnictvo. Na místě jeho rodného domu v Horních Guntramovicích je kámen s pamětní deskou.
Cestou do Podlesí krásné výhledy se sopkkami Malý a Velký Roudný na horizontu.
Podlesí – Německý název Schönwald znamená „osada v krásném lese“. Současné skutečnosti však spíše odpovídá název Podlesí, kterého se obci dostalo po 2. světové válce. Malebné krajinné místo zelených pastvin doplňuje paleta šedí venkovský stavení, převážně selských dvorů. Dále kaple krytá břidlicí, hřbitov obehnaný břidlicovou zdí a jiná zajímavá zákoutí. Obec je vyhledávanou rekreační oblastí. V horní části obce, ve svahu vedle zahrady domu čp.126 je starý smírčí kříž. Je památníkem středověkého práva.
Staré Oldřůvky – obec patřila mezi první vesnice založené na Budišovsku a Libavsku ve 13. století. Na místě původního farního kostela byl v roce 1770 dostavěn nový kostel Navštívení Panny Marie a o šest let později i nová fara. Ke stavbě fary a kostela ale i dalších venkovských stavení v obci byla využita břidlice jako stavební kámen. Břidlici je možné pozorovat i na několika střechách a jako krycí desky na hřbitovní zdi vystavěné kolem kostela.
Starooldřůvecký mlýn – bývalé místo těžby břidlice ale především těžby stříbrných a olověných rud se nachází ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá, 1,7 km od informačního panelu. Je přístupné pouze o víkendu a svátcích pokud není uvedeno jinak.
Pod skalkou – Na skalce se v minulosti hlubinně těžilo ložisko pokrývačských břidlic. Jednalo se o dvě svislé těžní jámy vzdálené od sebe asi 300 m. Celý hlubinný komplex je dnes zatopen a slouží jako zdroj pitné vody. Na lokalitě se dochovaly zbytky těžebních budov a opěrné zdi, které chránily dopravní cestu před zavalením hlušinou a bývalá správní budova.
Navigace trasy s aplikací
Trasa A BUDIŠOVSKÝ OKRUH: od Muzea břidlice(1) údolím říčky Budišovky k důlnímu dílu Woodboys(A1) těženému již ve 2. polovině 19. století; za řekou - důl Lesní zátiší(A2) vyrůstal od roku 1971 na původních německých stařinách z počátku 20. století; pokračuje do Svatoňovic(A3); na okruh je možné nastoupit také z železniční stanice Svatoňovice, kde se křižují turistické trasy; poslední zastávkou je Zemská hranice(A4), připomínka starých zemí Moravy a Slezska, stojí zde hranečník a bývalá hospoda; okruh končí v Budišově nad Budišovkou.
Trasa B Oldřůvecká: na trasu je možné odbočit z údolí Budišovky; mapuje významnou hornickou činnost ve starooldřůveckém katastru; prochází zastavením Ďáblova tlama(B1) s lomovou jámou v podobě propasti a srubem vybudovaným na původním zdivu štípárny; další zastavení je v obci Staré Oldřůvky; Starooldřůvecký mlýn(B2) připomíná těžbu břidlice a těžbu stříbrných a olověných rud v údolí řeky Odry; Na Skalce(B3) popisuje hlubinnou těžbu pokrývačských břidlic, dochovaly se zbytky těžních budov, zajímavé opěrné zdi a bývalá správní budova; zastavení Štoly nad Oldřůvkou(B4) připomíná těžbu břidlice v nedaleké lokalitě ve vojenském prostoru.
Trasa C: ČERMENSKÝ OKRUH: na trasu lze nastoupit u železniční zastávky Čermná ve Slezsku, také v údolí Budišovky a spojkou od Klokočova a Vítkova; Čermná ve Slezsku(C1) připomíná historii obce; pokračování údolím Čermenského potoka k lokalitě Žlutý květ(C2) s několika doly z poloviny 19. století; Dřevěná štola; lomové jezírko aj.; na haldě jsou ruiny hornických staveb; v okolí zastavení Pod studnou(C3) a Čermenský mlýn(C4) je několik břidlicových lomů a dolů; zajímavá je mohutná halda s kamennou zdí táhnoucí se kolem cesty; nejvýznamnější čermenský, dnes zatopený důl leží nad haldou; v lokalitě také ruiny staveb
a bývalá správní budova; dál údolím Budišovky k průzkumné štole U řeky(C5) a přes zastavení Na Hadince(C6) Baletkovou dolinou k zastavení s lomovým jezírkem - Díry(C7); odtud zpět do Čermné ve Slezsku, nebo pokračovat směrem do Vítkova.
Trasa D: SVATOŇOVICKO-TĚCHANOVICKÁ: začíná u železniční stanice Svatoňovice, křižovatky turistických tras; pokračuje na Svatoňovické haldy(D1) s ukázkou štoly, odvalů a jámového lomu; pokračuje k zastavení V aleji(D2) s historií krajinných prvků a krajových ovocných odrůd; zde se cesta dělí na dva směry; směr na Mlýnský náhon(D3) a Davidův mlýn se zabývá tradičním mlynářstvím vodních mlýnů na řece Moravici; zde navazuje na Čermákovu naučnou stezku; směr k obci Staré Těchanovice přes vyhlídku a k obnovené Kapli 14 pomocníků v nouzi(D4); v obci Zálužné se napojuje na stezku Dědictví břidlice.
Trasa E: ÚDOLÍM POTOKA HORNÍKU: hlavní spojka mezi obcí Čermná ve Slezsku a Zálužné; zastavení Černý důl(E1) přibližuje život letounů na třípatrovém hlubinném komplexu; ke spatření vstup do dolu s mohutnou úklonnou jámou; zastavení Starý důl(E2) v blízkosti zavalené štoly do spodního patra Černého dolu; k vidění starší povrchové dobývky a jámy; v okolí rozlehlé odvaly břidlic; Jezírko(E3) velký jámový lom na břidlici na odlehlém místě uprostřed hlubokých lesů; pokračuje údolím potoka Horníku k zastavení Barabové(E4) zabývajícím se osadou Barabů a výstavbou Kružberského tlakového přivaděče; dále se napojuje na stezku Dědictví břidlice.
K FRANTIŠKOVU DVORU: Z Čermné ve Slezsku a z trasy C vede spojka do Vítkova. Na spojce je u Klokočova altán "Pod Františkovým dvorem"
s tematickou zmínkou o chovu Slezského norika. Norika můžete vidět na Františkově Dvoře a může vás i povozit.
Provozovatel: SVČ Budišov nad Budišovkou
Otevírací doba: Volně přístupné
Provází historií těžby břidlice, přírodními poměry na haldách a v opuštěných štolách v okolí Zálužného; začíná a končí v Mokřinkách v objektu RS Bílá Holubice(1), kde se nachází expozice věnovaná těžbě břidlice − Imaginárium břidlice(13); celková délka naučné stezky je přibližně 7 km; na trase stezky je 15 zastavení s 21 informačními tabulemi a 3 odpočívadly; ke spatření romantická zátiší břidlicových hald, rozmanitá květena, staré lomy, rozsáhlé hornické dílo Nittmannův důl(5, 6, 16), Raabovy štoly(10), Ruiny hornických staveb(11), Hornické domky(3) a Hornická kaple(14) aj; více informací při vstupu na stezku; za návštěvu stojí také blízká hornická obec Nové Těchanovice(15, 33) s břidlicovou architekturou. Vlčkova kaplička je poslední stavbou krytou břidlicí z Nízkého Jeseníku.
Provozovatel: Město Vítkov, náměstí Jana Zajíce 7, 749 01 Vítkov, icvitkov@vitkov.info
Otevírací doba: Volně přístupné
Nosným tématem naučné stezky je břidlicové hornictví. tvoří ji okruh o délce 3,5 km, první zastavení se nachází v polovině silnice z oder na Veselí. informace o břidlici, historii její těžby, historii starého důlního díla Flascharův důl, o životě v podzemí, lesnictví na odersku a dalších vlastivědných zajímavostech se dozvíte na 36 naučných panelech. trasa stezky je vedena převážně po nezpevněné lesní cestě, nabízí krásné výhledy do Moravské brány.
Nachází se u obce Čermná v lokalitě budoucího zpřístupněného důlního díla Jezerní důl. Stezka je pojata netradičně, formou venkovní deskové hry. Délka stezky je 300 m. Informace jsou na ní návštěvníkům podány formou komiksu.
Naučná stezka Údolím Bystřice je naučná stezka vedoucí údolím řeky Bystřice v přírodním parku Údolí Bystřice v okrese Olomouc (Olomoucký kraj) a okrese Bruntál (Moravskoslezský kraj). Tématem stezky je příroda, geologie a historie Údolí Bystřice a jejího blízkého okolí. Část stezky vede okrajovou části vojenského újezdu Libavá a je za dodržení předepsaných podmínek veřejně přístupná.
Naučná stezka seznamuje návštěvníky s historií těžby stříbronosných rud, vlastivědou a přírodními poměry v místě vyústění Oderské kotliny do Moravské brány. Není vhodná pro osoby se sníženou pohyblivostí ani pro cyklisty, nedoporučujeme ji procházet v opačném směru a chůze po ní je na vlastní nebezpečí. Protože naučná stezka vede běžně obhospodařovanými lesy, protíná dvakrát silnici a jednou železniční trať, je nutno dbát na svou bezpečnost. Trasa naučné stezky je v terénu vyznačena normalizovaným značením – bílým čtvercem se zelenou úhlopříčkou. Procházka naučnou stezkou se dá zvládnout za odpoledne. Pokud se však budete chtít alespoň zběžně seznámit s informacemi na 16 tabulích, doporučujeme vyhradit si na vycházku celý den.
Naučná stezka s názvem Hubleska se nachází na jihozápadě města a začíná u křižovatky ulic Bezručova a Pod Hubleskou. Na téměř čtyřkilometrové trase, která prochází úžasnou krajinou lesa zvaného Hubleska, je šest naučných tabulí, které seznamují návštěvníky nejen s historií dané lokality, ale i s místní nádhernou faunou i flórou. U čtvrtého zastavení s názvem Jezírka se můžete občerstvit u nově vybudovaného posezení, stačí si celé jezírko obejít a naskytne se vám krásný výhled na něj. Trasa této stezky končí v obci Bílov. Zpátky můžete pokračovat po křížové cestě do Bílovce nebo navštívit rozhlednu Kanihůra v Bílově.
Poslední část naučné stezky po vulkanitech se 2 zastaveními vedoucí na Uhlířský vrch u Bruntálu.
Naučná stezka u pramene Odry nazývaná také Naučná stezka k prameni Odry je jedinou naučnou stezkou ve vojenském újezdu Libavá. Stezka vede k prameni evropského veletoku Odra, který se nachází pod nejvyšším bodem Oderských vrchů, kterým je Fidlův kopec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Stezka je vybudována v mokřadu na dřevěných povalových chodnících s několika lavičkami, dvěma přístřešky pro odpočinek a dalším mobiliářem. Na vystavených informačních tabulích informuje o biologii, geologii, významu a historii pramene Odry (tzv. Horní pramen a Dolní pramen), jeho okolí a celé řece Odře v kontextu evropského významu. Stezka, která vznikla v roce 2020, je přístupná z Kozlova po turistické značce kolem kopce Přemkovo zákoutí a následně v délce cca 250 metrů vede mokřadem. Protože se stezka nachází ve vojenském prostoru, tak je přístupná jen o víkendech a svátcích, kdy armáda a jiné ozbrojené složky necvičí.
Trasa naučné stezky „Potštátské skalní město“, které má osm zastavení a měří přibližně 12 km. Jako výchozí bod jsme zvolili osadu Boňkov, která leží na autobusové trase Hranice - Potštát. Je možné zde snadno zapar-kovat i automobilem u pohostinství „U tlustého Jana“, které je zmiňováno již od roku 1710 jako součást osady Kyžlířov pod č.p. 40.
Od pohostinství jsme sešli asi 200 m ke kulatinovému mostku, přešli říčku Veličku a vyšplhali po žluté zn. KČT na skalní ostroh se zříceninou hradu Puchart. První zmínka je z r. 1318, kdy byl pravděpodobně centrem kolonizace v okolí. Trasa od hradu mírně stoupá bukovými lesy až k pozůstatkům kamenného podstavce „Železné rozhledny“, zmiňované v r. 1929. Pokračujeme lesními cestami do malého údolí k bývalé hájovně. Tady trasa odbočí vpravo proti toku zajímavě vyerodovaného lesního potoka na pastviny pod Kyžlířovem, odkud jsou pěkné výhledy do okolí a na město Potštát, kam nás žlutá značka na vlastivědném okruhu zavede.
Zámek, který je sídlem obecního úřadu, dostal klasicistní podobu po požárech v r. 1787 a 1813. Kolem něj projdeme na Bočkovo náměstí s barokním sousoším Kalvárie, sochou sv. Floriána, morovým sloupem a hodinovou věží. Středověké město má také dva kostely. Římskokatolický farní kostel zasvěcený sv. Bartoloměji a hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie.
Z města pak trasa pokračuje po červené zn. KČT stoupáním kolem „hraběnčiny vyhlídky“ směrem na samotu Michalov, rozparcelovanou v r. 1793. Za samotou trasa odbočí vlevo na zelenou zn. KČT a klesá lesem bohatém na houby až k silnici II/440 Hranice – Potštát. Ze silnice pak je možné obdivovat skalní útvary připomínající kamenné město, které daly název vlastivědnému okruhu. Kolem skalních stěn, které bývají využívány skalními lezci, sejdeme k výchozímu místu vycházky.
Naučná stezka Vápenná pec Razová je 2,9 km dlouhý okruh při vodní nádrži Slezská harta. 9 zastavení je zaměřeno na historii oblasti, ekologii, geologii, mineralogii a funkci lesa. Nejzajímavějším místem, které dalo název celé naučné stezce, je technická památka Vápenná pec.
Ze státní silnice směrem na Václavov odbočíte za obcí Malá Štáhle vlevo po nové silnici, po které dojedete na parkoviště. Zde je odbočka na zajímavou naučnou stezku po pozůstatcích hornické činnosti. Procházka pěknou krajinou okolo různých jezírek, lomů, strží, určitě stojí za to.
Ale především je zde i nově vybudovaná inline dráha, společná se smíšenou cyklostezkou pro cyklisty i pěší.
Stezka vede sice členitým ale krásným terénem s pěknými výhledy až nad Dolní Moravici, kde se napojuje na původní asfaltovou cestu, vedoucí až do Dolní Moravice.
Pokud pojedete na kole přímo z Velké Štáhle, můžete použít ve směru na Rýmařov odbočku na polní cestu před velkým mostem, po pravém břehu řeky Moravice a po této cestě dojedete až do Malé Štáhle. Zde se můžete napojit po krátké době strávené na silnici na odbočku k naučné stezce.
Povrch polní cesty není tak komfortní, ale na trekovém kole jej zvládnete a vyhnete se provozu na státní silnici.
Naučné stezky Po vulkanitech v Nízkém Jeseníku jsou celkově 4 oddělené NS v okolí vodní nádrže Slezská Harta. Informační tabule jsou číslovány od jižní trasy u Roudna s 8 zastaveními přes trasu z Razové se 2 zastaveními, trasu v Mezině se 3 zastaveními až po poslední trasu se 2 zastaveními vedoucí na Uhlířský vrch u Bruntálu. Celkový počet zastavení je 15 + úvodní tabule. Jednotlivé informační tabule seznamují s místy souvisejícími s vulkanickou činností (vulkány, lávové proudy aj.) nachazejícími se v okolí.
Naučná stezka se jmenuje Údolím Jamníku a nachází se na severovýchodě města. Začíná u bílovecké vodní nádrže, hned u přehradní hráze. Název této stezky je odvozen od potoku Jamník, který pramení u Výškovic a ústí do říčky Seziny nedaleko Bravantic. Na zhruba pětikilometrové trase narazíte na celkem sedm cedulí s historickými i přírodovědnými informacemi. Trasa končí u kapličky v obci Bítov. Pokud máte ještě dost sil, máte rádi procházky v přírodě a jste zvídaví, může vaše putování pokračovat dál pěknou krajinou, ale neznačenou cestou (viz. tabule č. 7), pod obcí Tísek zpět do Bílovce. Procházka je dlouhá 6,5 km a vede mírně zvlněnou krajinou. Nebo můžete jít do pohostinství v obci Bítov a po občerstvení pak pokračovat autobusem do Bílovce.
Myšlenkou naučné stezky je ukázat Hrubou Vodu jako zajímavou lokalitu, kde není jen sportovní resort. Nenáročná vycházka vás zavede například i na zříceninu hradu Hluboký.
Naučná stezka vás provede podmáčeným smrkovým lesem z okraje Dětřichova do přírodní rezervace Panské louky. Na informačních panelech se dočtete podrobnosti o místní přírodě, chráněné fauně a floře.
Historii i přírodním krásy malebné krajiny okolí Moravského Berouna popisuje 12 informačních panelů. U některých zastavení jsou zřízena i odpočívadla.
Naučná stezka Zatopené osudy se skládá z 5 zastavení. Během 1,4 km dlouhé procházky či projížďky na kole se dozvíte něco o osudu lidí, co žili v údolí před jeho zatopením, o zatopených částech obcí a nezničeném mostě pod vodní hladinou. Stezka začíná v obci Leskovec nad Moravicí u informačního centra Slezská Harta.
Okruh naučné stezky Hvozdnice je dlouhý 8 kilometrů s celkovým počtem 18 zastavení a provede vás přírodní rezervací Hvozdnice. Začátek i konec okruhu je na zastávce ČD ve Slavkově u Opavy. Naučná část se týká fauny a flóry lužního lesa a poznání geologické minulosti Hvozdnice z dob ledových. Dále lze využít piknikových areálů a dětských hřišť. Značena je obvyklým zeleným značením stezky a panely.
Naučná stezka Hanuše vás provede kolem vrcholů Hanuše a Skála na okruhu dlouhém 4,4 kilometrů se 7 zastaveními. Narazíte zde například na 2 nejzápadnější části obranného opevnění, tzv. "švédské šance", z 18. století nebo vyhlídku Žimrovická skála.
Trasa dlouhá 5,4 kilometrů značená zelenou turistickou značkou vede ze zámeckého parku do Bukoviny. Na této stezce je vyhlídka Bellaria a celkem 4 zastavení s informačními tabulemi.
Naučná hornická stezka o délce 690 m začíná na rozcestí Nad Záviliším a má 2 zastavení v místech štol stříbrného dolu z 11. až 12. století.
Čermákova naučná stezka má délku cca 5,2 km a vede podél obou břehů řeky Moravice, údolím Moravice a také podél kostela svatého Petra a Pavla z první poloviny 14. století, cvičných skal, po přehradní hrázi vodní nádrže Kružberk a kolem Davidova mlýna s možností občerstvení. Je pojmenovaná po Ing. Dr. tech. Janu Čermákovi (1903–1988) - staviteli vodní nádrže Kružberk a dalších významných vodních děl v Česku. Stezka je zaměřena na místní přírodu, historii, techniku, mlynářství a kulturu oblasti včetně osoby Jana Čermáka a dalších osob. Nachází se na ní 8 zastavení s informačními tabulemi.
Naučná stezka vznikla péčí Lesů České republiky. Na šesti naučných tabulích rozmístěných v okolí Pilného mlýna se můžete seznámit s funkcemi lesa, s mechanismy jeho obnovy a se způsoby ochrany lesa. Další zastavení jsou věnována konkrétně lužnímu lesu, suťovému lesu a jezírku s obojživelníky. Zábavné prvky pro děti zahrnují dendrofon, překážkovou dráhu, kladinu nebo pocitový chodník. Součástí jsou též tři zastřešená posezení pro výletníky.
