Hrad ve druhé polovině 13. století založil Vítek z Kravař, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil opavským knížatům, roku 1447 přešel do vlastnictví vladyků z Moravice, později jej získali Bírkové z Násile. V roce 1474 byl hrad dobyt Matyášem Korvínem a pobořen. Později získali hrad do vlastnictví Planknarové z Kynšperka a kolem roku 1530 jej nechali opravit. Od konce 16. století do roku 1708 hrad patřil Oderským z Lidéřova. Za třicetileté války byl poškozen při vpádech Dánů a Švédů, v roce 1648 jej do povětří vyhodilo císařské vojsko. Částečná oprava hradu proběhla ve druhé polovině 17. století. Od roku 1708, kdy hrad přešel do vlastnictví Reichů, sloužil již pouze hospodářským potřebám. Po vybudování zámku v Horním Vikštějně (Dubová) byl po roce 1776 definitivně opuštěn.
Zřícenina hradu Vildštejna se dochovala na skalnatém ostrohu nad říčkou Lomnicí. Místo je dnes zarostlé hustým lesem a zasypané množstvím sutě. Celkové původní uspořádání hradu není zcela jasné. V každém případě šlo o velký a pevný hrad sestávající ze dvou částí. Stával na odlehlém místě v lesích a proto jeho zřícenina nebyla rozebrána na okolní stavby. Vrstvy nánosu možná dodnes skrývají velké části zdiva. Hrad byl správním střediskem budišovského panství. První hodnověrná zpráva o Vildštějnu pochází z roku 1316, tehdy se podle hradu psali členové olomoucké kapituly Dědřich a Jindřich z Fulštejna. Hrad a budišovské panství dostali od olomoucké kapituly do vlastnictví, na hradě pravděpodobně sídlili. Kapitula brzy získala panství zpět a od roku 1323 přešlo do trvalé držby olomouckého biskupa. Tvořily jej dvě samostatné části a byl obehnán hradním příkopem dlouhým více než 300m. Hrad Vildštejn zanikl spolu s okolními vesnicemi pravděpodobně koncem 14. století za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem. V terénu jsou patrné zbytky hradeb, části základových zdí, část bývalé věže, valy a rozlehlý příkop.
Jedna z pověstí říká, že pod hradem leží veliké poklady. Vchody do podzemí se otevírají na Bílou sobotu v čase, kdy v budišovském kostele zvoní zvony Glória. Ten, komu se podzemí otevře, může si nabrat zlata a stříbra, kolik unese. Musí se ale včas vrátit, protože vchody se zavírají s posledním tónem zvonů. Kdo nestihne opustit podzemí, musí tam zůstat do příští Bílé soboty.
Zámek Hradec nad Moravicí se nachází nad soutokem řeky Moravice a potoka Hradečná v městě Hradec nad Moravicí. První zmínky o Hradci a jeho hradisku pocházejí z poloviny 11. století. Po požáru v polovině 13. století započal s velkou výstavbou nového gotického hradu král Přemysl Otakar II. Gotický hrad byl přestavěn na renesanční, posléze na barokní zámek. Empírovou přestavbou získal svůj charakteristický výraz. Do komplexu památkových budov s rozsáhlým parkem dnes patří Bílý zámek, za ním se tyčí tzv. Bílá věž a do areálu se vstupuje branou, která je součástí novogotického Červeného zámku. Střechy zámku jsou pokryty břidlicí. Zámek je hojně navštěvován turisty.
