Hrad ve druhé polovině 13. století založil Vítek z Kravař, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1377. Od konce 14. století patřil opavským knížatům, roku 1447 přešel do vlastnictví vladyků z Moravice, později jej získali Bírkové z Násile. V roce 1474 byl hrad dobyt Matyášem Korvínem a pobořen. Později získali hrad do vlastnictví Planknarové z Kynšperka a kolem roku 1530 jej nechali opravit. Od konce 16. století do roku 1708 hrad patřil Oderským z Lidéřova. Za třicetileté války byl poškozen při vpádech Dánů a Švédů, v roce 1648 jej do povětří vyhodilo císařské vojsko. Částečná oprava hradu proběhla ve druhé polovině 17. století. Od roku 1708, kdy hrad přešel do vlastnictví Reichů, sloužil již pouze hospodářským potřebám. Po vybudování zámku v Horním Vikštějně (Dubová) byl po roce 1776 definitivně opuštěn.
Na skalnatém ostrohu nad řekou Lomnicí se zachovala zřícenina hradu Vildštejn. Místo je dnes zarostlé hustým lesem a pokryté množstvím suti. Celková původní dispozice hradu není zcela jasná. V každém případě se jednalo o velký a pevný hrad skládající se ze dvou částí. Stál na odlehlém místě v lese, a proto jeho zříceniny nebyly rozebírány na okolní stavby. Vrstvy naplavenin mohou dodnes skrývat velké části zdiva. Hrad byl správním centrem budišovského panství. První věrohodná zpráva o Vildštějnu pochází z roku 1316, kdy se o hradu zmiňují členové olomoucké kapituly Dědřich a Jindřich z Fulštejna. Hrad a panství Budišov jim darovala olomoucká kapitula a oni na hradě pravděpodobně sídlili. Kapitula panství brzy získala zpět a od roku 1323 se stalo trvalým majetkem olomouckého biskupa. Skládal se ze dvou oddělených částí a byl obklopen hradním příkopem dlouhým více než 300 metrů. Hrad Vildštejn zanikl spolu s okolními vesnicemi pravděpodobně koncem 14. století za válek mezi markrabětem Joštem a Prokopem. V terénu jsou patrné zbytky hradeb, části základových zdí, část bývalé věže, valy a rozsáhlý příkop.
Jedna z legend říká, že pod hradem se skrývají velké poklady. Vchody do podzemí se otevírají na Bílou sobotu v době, kdy se v budišovském kostele rozezní zvony Glória. Kdo podzemí otevře, může si odnést tolik zlata a stříbra, kolik unese. Musí se však včas vrátit, protože vchody se zavírají s posledním zazvoněním zvonů. Kdo neopustí podzemí včas, musí v něm zůstat až do příští Bílé soboty.
Zámek Hradec nad Moravicí se nachází nad soutokem řeky Moravice a potoka Hradečná v městě Hradec nad Moravicí. První zmínky o Hradci a jeho hradisku pocházejí z poloviny 11. století. Po požáru v polovině 13. století započal s velkou výstavbou nového gotického hradu král Přemysl Otakar II. Gotický hrad byl přestavěn na renesanční, posléze na barokní zámek. Empírovou přestavbou získal svůj charakteristický výraz. Do komplexu památkových budov s rozsáhlým parkem dnes patří Bílý zámek, za ním se tyčí tzv. Bílá věž a do areálu se vstupuje branou, která je součástí novogotického Červeného zámku. Střechy zámku jsou pokryty břidlicí. Zámek je hojně navštěvován turisty.
