Městské muzeum v Budišově nad Budišovkou vzniklo v roce 1996 a v roce 2015 bylo veřejnosti představeno v nové podobě se čtyřmi expozicemi.
E x p o z i c e d o b ý v á n í b ř i d l i c e v M S Z k u l m u
Nejrozsáhlejší těžba pokrývačských břidlic na území ČR probíhala v pohoří Nízký Jeseník. Samotná těžba břidlicové suroviny se vyvíjela od nepaměti. Zpočátku se břidlicový kámen lámal v povrchových lomech a využíval jako stavební materiál zdicí a dlažební. Teprve v 18. století se v Nízkém Jeseníku začala těžit břidlice pro výrobu krytiny (písemně doloženo r. 1775 u Svobodných Heřmanic). Se vznikem nového výrobního oboru „výroba pokrývačských břidlic“ nastal rozmach těžby. V polovině 19. století šlo již o průmyslové odvětví, kdy se v Nízkém Jeseníku těžilo na více než 50ti místech a těžba se postupně přesouvala do podzemních lomů. Geologicko-hornická expozice přináší základní přehled hornin a minerálů z jednotlivých souvrství moravsko-slezského kulmu a přehled z hornické historie v oblasti. Je sestavena z geologických exponátů, původního hornického nářadí a náčiní z více než 50ti opuštěných horních lokalit. Jedinečnými předměty jsou − mlátek z Kunzova podzemního lomu z konce 19. století, dřevěné koryto ze západního a dřevěná kolej z jižního Haschkeho podzemního lomu aj. Paleontologické sbírky představují nálezy zkamenělých organismů, rostlin a stop po činnosti organismů. Obrazově expozici doplňují originální dobové fotografie a dokumenty. Největšími unikáty jsou dva dřevěné důlní vozy staré více než 100 let. Byly vyzdviženy z lomu Svobodné Heřmanice a z Černého dolu.
S t ř í b r n á e x p o z i c e
Město Budišov nad Budišovkou je opředeno bájí o jeho vzniku opírající se o údajné budy horníků (hornické příbytky). Expozice dolování stříbra a olova na Budišovsku se zabývá výkladem těchto témat. Dokladem nejstaršího dolování je dnes pouze městský znak a písemné doklady městských práv. Město má nepřístupné podzemní chodby, kde se zčásti mohlo jednat o chodby důlní. Stříbro se však z budišovských rud opravdu získávalo. V 19. století těžbu na místních rudných žilách obnovili Franz Kuppido a Wilibald Posselt. V expozici jsou vystaveny galenity z místních ložisek, fotografie dolů a unikátní historické mapy. Obraz těžby je doplněn maketou šachty a replikami hornického nářadí.
E x p o z i c e b ř i d l i c o v ý p r ů m y s l v e 2 0. s t o l e t í
Dvě světové války a průmyslová revoluce učinily 20. století obdobím střídajících se hospodářských vzestupů a pádů, které zastihly i břidlicový průmysl. Expozicí provází osobnost podnikatele Jana
Řiháka, později zaměstnance st átního podniku. Jeho úsilím se po obou světových válkách podařilo částečně obnovit břidlicový průmysl v ČR. Ze znalostí Jana Řiháka, jeho knih a dokumentů, se dodnes vzdělává řada zájemců o téma těžby a zpracování břidlic. Mezi nejzajímavější předměty expozice patří výrobky z Wondruškovy továrny, původní dokumenty, katalogy a ceníky z počátku 19. století, gramofonové desky z Hrubovodské mlýnice na břidlici aj.
E x p o z i c e H i s t o r i e B u d i š o v a v č a s o v é o s e
Přehledně sleduje historický vývoj významného hraničního moravského města od jeho založení ve 13. století do současnosti. Zajímavé jsou vystavené kopie středověkých listin a historické fotografie.
Z nejvýznamnějších etap vývoje města je v expozici popsáno období vzniku řemeslných cechů a počátky průmyslu Budišovska.
Z a h r a d n í e x p o z i c e
Malý geologický park v zahradě tvoří netopýří štola s modely netopýrů v životní velikosti, haldy břidlic porostlé květenou, ukázky zkamenělin v autentickém přírodním prostředí, hudební nástroj - břidlofon aj. V zahradě je umístěna štípárna na zpracování břidlic, kde si návštěvník může vyzkoušet práci mistrů štípačů. V konceptu zahrady je umístěna kaligrafická dílna pro 15 osob, kde je možné štětcem a vodou malovat na břidlicové desky.
Aktuální informace:
Středisko volného času | » Muzeum břidlice (svcbudisov.cz)
Provozovatel: Středisko volného času Budišov nad Budišovkou, příspěvková organizace, Československé armády 325 Budišov nad Budišovkou 747 87
Otevírací doba: květen, červen, září: sobota 10:00 – 15:00; červenec a srpen: čtvrtek až sobota 10:00 – 17:00; neděle 10:00 – 14:00
WEB:
Miniexpozice se nachází v objektu rekreačního střediska Bílá Holubice v Mokřinkách. Zabývá se historií dobývání břidlic v lokalitě Zálužné. Imaginárium zprostředkovává neobvyklou podívanou prostřednictvím velkoplošných fotografií, videí
a originálních zvuků z bývalé těžby břidlice.
Provozovatel: Jezerní důl z. s., Halaškovo náměstí 2, Budišov nad Budišovkou
Otevírací doba: V současné době uzavřeno! Veřejnosti přístupné od května 2022
WEB:
Nízký Jeseník je zastoupen zejména horninami sedimentárními (usazenými), jílovitými břidlicemi, prachovci, tmavou odrůdou pískovce zvanou droba a v menší míře také slepenci. Avšak v Nízkém Jeseníku se nenachází pouze sedimentární horniny, velmi zajímavým geologickým prvkem jsou horniny vulkanického původu v oblasti Bruntálska. V oderské expozici jsou instalovány čediče z lávových proudů sopky Velký Roudný, sopečné pumy, které před cca 1,8 mil. lety vyvrhla Venušina sopka, a další zajímavosti.
Expozice se nachází u rozhledny Halaška. Na třech panelech se zabývá vlivem okolního vesmíru na geologii planety Země a světově uznávanou osobností astronoma F. K. Halašky. Expozice je doplněna geo-lavičkami, slunečními hodinami a hvězdnou mapou.
Jako pozvánku přinášíme úryvek z citovaného textu na naučných panelech: Je zřetelné, že většina geomorfologických celků v okolí se vyvinula s hlavním přičiněním vnitřních dějů, vznikajících především prouděním tepla uvnitř Země. Děje, které probíhají pod vlivem okolního vesmíru a následně mají vliv na geologickou stavbu a geomorfologický vývoj Země, se zpravidla odehrávají zcela okamžitě, či naopak velmi pomalu i po mnoho miliónů let, nebo neustále, přičemž tato činnost zůstává lidskému vnímání skrytá. Pro člověka je tak pozorování takových dějů téměř nemožné.
Z mnoha témat se například dozvíte jaký vliv na Krajinu břidlice měla doba ledová a kde je možné pozorovat horniny přivlečené ze Skandinávie právě v tomto období.
